Jak to bylo v městě, které se jmenuje Bucaramanga, někde v daleké Kolumbii...
Ihned po příjezdu se na mě vrhla celá skupinka lidí, mí budoucí zaměstnavatelé a jejich kamarádka. Potřebovala jsem se rozkoukat, tak mi spousta otázek zůstává na naše další setkání. Po chvíli dorazil i můj koordinátor José a další AIESEC(k)áři. Takové milé uvítání! Dali jsme si na letišti v kavárně nějaké pití a až jsme se všichni posbírali, vyrazili jsme do města.
Kromě lidí z Universal Village, jazykovky, kde budu pracovat, tam tedy byl José, můj koordinátor a spolubydlící, Vaia, Řekyně, stážistka AIESECu tak jako já a taky spolubydlící a ještě jedna členka místní (úderné) skupinky této organizace :)
Ještě před vyložením mých zavazadel jsme se stavili na jídlo a kolumbijské pivko v jednom baru, já jsem se rozkoukávala a všech se na všechno vyptávala a najednou jsem vůbec nebyla unavená. Ale protože každý normální člověk tady se potřebuje vyspat před dalším pracovním dnem, tak jsme to nakonec někdy kolem půlnoci rozpustili, mě nastěhovali do mého kamrlíku a šli spát.
Následující den jsme měli s Josem několik úkolů - a nakonec jsme je všechny nestihli, protože jsem měla trochu problém s výběrem z bankomatu...No, na druhou stranu je dobře, že v Komerční bance zastavili používání mojí karty, když měli pocit, že ji tady v Kolumbii někdo zneužívá. Ale nějaké to focení, krevní testy a drobný nákup proběhl. A začala jsem poznávat ulice Bucaramangy. A kupu pouličních prodavačů ovoce a parky, kterých je tady nepočítaně. Slibuji, že brzy vyrazím do ulic s foťákem, zatím se mi to nepovedlo. Večer na mě dolehla únava, tak jsem jen odpočívala, povídala si s Paulinou, naší domácí a později s Vaiou, mojí řeckou spolubydlící.
V pátek byla hlavní událostí dne večerní párty v podání AIESEC(k)ářů a hlavně mých budoucích šéfů - po rozjezdu v jednom milém baru, který je součástí hostelu, jsme vyrazili do klubu. Nejdřív jsem se docela lekla - jsem v Kolumbii a jdu na klasickou diskotéku?? Ale v průběhu noci hráli i kolumbijský popík a nějaký ten reggeatonek a salsu. Končili jsme něco kolem třetí ráno po vypití snad dvou lahví místní speciality "Aguardiente" (http://en.wikipedia.org/wiki/Aguardiente) - chutná to trochu jako Ouzo (bylo nás kolem desítky, takže to množství není tak děsivé, navíc tady mají příjemný zvyk neustále dolívat obyčejnou vodu). Jinak dneska jsem se dostala ke čtení blogu další Češky, která se před týdnem objevila tady v Kolumbii (v jiném městě) a popisuje velice podobné zážitky - uvítání kupou lidí, zejména z AIESEC, párty až do rána spolu s tím jejich drinkem. Říkám si, to je mi ale kolumbijská pohostinnost!
Dneska nás čeká opékání a večírek až do rána, zítra prezentace pro místní AIESEC a v pondělí už začínám pracovat a řeknu Vám, těším se na to.
---------------------------------------------------------
How it was in a city called Bucaramanga somewhere in the distant Colombia...
Immediately after my arrival the whole bunch of people jumped at me, my future employers and their friend. I needed to find my feet thus many questions I need to keep for our next meeting . After a while my coordinator, Jose, arrived together with other AIESECers. Such a nice welcome! We drunk a coffee and juice in the cafeteria on the airport and after we gathered all our stuff we left to the town.
Apart from the people from the Universal Village, the language school where I will work, there was Jose, my coordinator and flatmate, Vaia, Greek girl and another trainee of AIESEC and also my flatmate and one more member of the local AIESEC group.
Just before we unloaded my luggage we stopped by in a bar to eat and take a colombian beer, I was still settling in with the new situation asking everyone around for millions of things and suddenly I wasn't tired at all. But because everyone needs to rest before they are going to work the next day, we finally went "home" and to bed.
The following day we had few errands with Jose - but at the end we didn't managed all of them, because I had a little problem with withdrawal from the ATM...On the other hand it is good that they blocked the transactions in my bank once they had the feeling that the card could be misused in Colombia. But we managed to get my photos, blood tests and small shopping. And i started to get to know the streets of Bucaramanga. And many street sellers of fruits and the numerous parques. I promise that soon I will go to the streets with my camera and post some pictures, but so far I haven't had the oportunity. In the evening I was hit by the tiredness, so I didn't do much besides speaking with Paulina, our landlady and later with Vaia, my Greek flatmate.
The most important thing on Friday was a party in the evening organized by my employers and the AIESEC people - after a pre-party in a little bar (which is a part of a very nice hostel) we went to a club. At first I was a little bit panicked - I am in Colombia and I am going to a standard club?? But during the night they played also some Colombian pop songs, reggaeton and salsa. we finished around three in the morning after drinking about two bottles of a local speciality "Aguardiente" (http://en.wikipedia.org/wiki/Aguardiente) - it tastes a little bit like the Greek Ouzo. There was about ten of us, so the amount wasn't that scary and they had a very nice habit there - to keep your glass of water full.
Today I finally had a little bit of time for reading a blog of anothe Czech girl in Colombia (in another city) and she is describing quite similar experience - the nice welcome by many people, especially the AIESECers, party till the morning together with the drink. I am thinking - this is the Colombian hospitality!
Today we are ready to go for some barbecue and party till the morning again, tomorrow a presentation for AIESEC and on Monday I already start working and I have to say that I am already looking forward to that!
Žádné komentáře:
Okomentovat