Cestou necestou: Serra do Cipó II (cz/en/es)

Ty tři měsíce, které jsem strávila v Brazílii, byly tři měsíce plné štěstí. Měla jsem příležitost navštívit místa, na která budu už navždy vzpomínat a jedním z nich byla Serra do Cipó. Ale taková Serra do Cipó není jen jedna, míst nesoucích tento název je více - turistické městečko, národní park, a také celkem velká geografická oblast zahrnující obě dvě předchozí zmiňované. Poznala jsem tak trochu všechny, ale která Serra do Cipó se stala mou favoritkou?

Nejdříve jsem několikrát navštívila ono turistické městečko, vyzkoušela jsem některé z dobrot z místní pekárny a dala jsem si osvěžující “açaí” se svými přáteli a pozorovala během toho dění na ulicích, kde si turisté krátili své prázdninové volno utrácením peněz. Tato Serra do Cipó se mi zas až tolik nelíbila.

Také jsem se podívala do národního parku a prošla jsem se po jeho značených stezkách se svými přáteli. I přes silné slunce, které se do nás opíralo jsme prožili krásný den a užili jsme si nádherného vodopádu Farofa, ke kterému jsme došli. (Více o výletu do národního parku)

Ale ta opravdová “Serra”, která se pro mě stala nezapomenutelnou, je ta třetí. Serra do Cipó v širší geografické souvislosti, oblast mnohem rozsáhlejší než jen jedno městečko nebo ohraničený národní park, místo mnohem rozmanitější a zejména pak místo, kde žijí lidé se srdcem na dlani. Měla jsem štěstí a mohla jsem tyto lidi poznat mnohem blíže než běžný turista a to proto, že mí brazilští přátelé mě do jejich společnosti uvedli a tak jsme měli všechny dveře otevřené a bylo velice snadné proniknout do jejich běžného života, vstoupit do jejich kuchyní, farem a domů, bavit se o životě na venkově, smát se s nimi, vypít si s nimi kávu a nechat na sebe působit klid a pohodu těchto míst. Jediným problémem je, že na takovýchto místech se snadno tvoří závislost a já se tam od první chvíle chci zase vrátit. Nevím, jestli existuje lék...

---------------------------------------------------

I spent in Brazil three months and they were months of happiness. I could visit some places which I will never forget. And one of such places was Serra do Cipó. Actually there were three of the same name - a tourist town, a national park and a wider geographical area, all with the same name. I visited all of them, but which was the most unforgettable for me?

First, I spent repeatedly few hours in the little town, ate delicious thingies in local bakery, had a refreshing “açaí” with friends while watching all the crazy fuzz of tourists on the streets, looking for opportunities to spend their money. This Serra do Cipó wasn't my favourite.

Then, I also visited the national park, hiked the trails with my friends. Despite the burning sun we had a lot of fun and enjoyed the beauty of the Farofa waterfall at the end of the trail. (More about the track)

However, the Serra do Cipó which will be always in my thoughts was the last one. Much broader than could fit into a small town or some borders of a national park, a place much more diverse and especially a place where people live with their hearts on their sleeves. I was lucky and could get to know these people much easier than any common tourist, all thanks to my Brazilian friends. They took me to visit the people living in this Serra and I could easily slip into their lives. All the doors were open for us, I was invited to the houses, farms and kitchens, I had conversations about rural life, laugh with them, share a coffee with them and feel the peace of these places. The only problem is that such places are highly addictive and I wish to return ever since. I am not sure, if I could find a cure...

--------------------------------------------------------

Los tres meses que pasé en Brasil fueron tres meses muy felices. Tuve la oportunidad de visitar algunos lugares inolvidables. Uno de estos lugares maravillosos que pude conocer fue Serra do Cipó. Bajo el mismo nombre se presentan un pueblo turístico, un parque nacional pero también una área geográfica. Cuál de “las Serras” entonces conocí yo? Creo que un poco de todas.

Primero pasé varias veces por el pueblo, comí algunas de las delicias de una panadería local o tomé “un açaí” refrescante con mis amigos. Todo esto mirando la gente en las calles, especialmente los turistas disfrutando sus vacaciones y gastando su dinero. Esta Serra do Cipó no me encantó tanto.

También visité el parque nacional y hice una caminata por los senderos con mis amigos. A pesar del sol fuerte pasamos un día muy bonito y disfrutamos de la cascada Farofa que encontramos al final del sendero. (Más sobre la caminata)

Pero la “Serra” que nunca voy a olvidar es la tercera, la Serra do Cipó como una área geográfica, un lugar mucho más extenso que un solo pueblo o el parque nacional, un lugar mucho más diverso y especialmente un lugar donde viven personas con corazón en la mano. Conocer a estas personas se me hizo mucho más fácil, creo, que a un turista regular. Porque mis buenos amigos brasileños me llevaron a visitar la gente que conocen de la “Serra” y así fue muy natural para mí incorporarse a la vida cotidiana, entrar en las cocinas, en las fincas y casas, hablar sobre la vida en el campo, reírme con ellos, tomar el tinto y sentir el toque de la tranquilidad de este lugar. El único problema es que es muy contagioso y yo desde entonces quiero volver. No sé si hay remedio...

Na cestě na návštěvu, krajinou splněných přání
On the way to visit friends, to a place where dreams come true
En el camino para visitar amigos, en lugar donde se cumplen los sueños

Oáza klidu?
Oasis of peace?
Oasis de paz?

Inspirace
Inspiration
Inspiración

Ve čtvrt na sedm se tu zastavil čas
The time stopped at quarter past seven
El tiempo paró a las siete y cuarto

Tady vznikají přátelství na celý život
A place where you make friends for the rest of your life
Un lugar donde encuentras amigos para toda tu vida

Kdo je zavřený je jen otázka správného úhlu pohledu
It depends on the point of view to say who's locked in
Para decir quién está cerrado es importante decidir el punto de vista