Cestou necestou: Santa Marta/Tayrona (cz/en/es)

Naše cesta pokračovala po pobřeží Karibiku, z Cartageny jsme se v 5 ráno přesunuly do Santa Marty, další turistické lokality. My jsme ale neměly v plánu zdržet se a tak jsme si našly hostel pěkně při okraji města. Hostel Dreamers, místo, kde jsme se setkali s mnoha turisty se stejným záměrem jako my – přespat, odpočinout si a vyrazit do blízkého národního parku Tayrona.

Odpočívání u bazénu, oddech a čtení knížky. A na další den jsme byly připraveny.

Do národního parku nás dovezl autobus, zaplatily jsme vstupné a nechali se popovézt džípem k prvním turistickým stezkám. A pak už jsme jen procházeli říší divů – zeleň, exotika, zvířata (například malé opičky, kapybary a krabi). Nejvíc mě fascinovala proměnlivost lesa, kterým jsme procházely. Přes nádherné, ale koupání nebezpečné pláže, stoupání a klesání po lesních pěšinách, jsme se dostávaly k našemu cíli. V jednu chvíli se proti nám vynořila skupinka místních indiánů, doteď lituji, že jsem nevytáhla foťák a necvakkla spoušť, ale jejich výraz byl tak trochu nepřátelský a odmítavý. Asi nemají rádi cizince ve své zemi. Tak jsem to vzdala.

Den jsme strávily na pláži na Cabo de San Juan, noc tamtéž v hamakách (závěsné sítě), další den jsme se vydaly na tůru do Pueblita, bývalé indianské vesnice. Pěkně náročná cesta – stoupaly jsme po velkých mokrých balvanech, vedle nás sráz... Ale obě jsme to zvládly a chvíli meditovaly na místě, kde kdysi žili indiáni. Dnes už je tady není moc vidět, odstěhovali se výš do hor (národní park Tayrona se nachází mezi úpatím pohoří Sierra Nevada de Santa Marta, které dosahuje až 5700 m.n.m. a pobřežím Karibského moře), ale dochovaly se pozůstatky původních domů a z lesa jsme občas slyšely zvuky bubnů.

Tentýž den jsme se rozhodly, že jsme měly dost pláží a že raději vyrazíme na cestu do Bucaramangy. A tak jsme z národního parku odešly a nasedly v Santa Martě na noční autobus do Bucaramangy.

_________________________________________________________________________________

Out trip continued on the Carribean coast, at 5 in the morning we took a bus from Cartagena to Santa Marta, another touristic place. We didn’t really want to stay in the city, so we found a nice hostel on the outskirts of the city. The Dreamers hostel was a place where we met many tourists with the same plan – to have a rest and then continue to the national park Tayrona.

Resting by the swimming pool, rellaxing and reading books. And the next day we were ready to go.

We arrived in the national park by bus, paid the entrance fee and took a short ride in a jeep to the first tourist paths. And then it was like going through the wonderland – green, exotic, with lots of animals (crabs, monkeys, capybaras). The forest fascinated me completely, the changes of the types of it at the places we were going through. Beautiful, but not-for-swimming beaches, climbing up and down on the forest paths and we were getting to our destination. In one moment appeared a group of native indians from in front of us. Until now I regret not taking any pictures, but they looked unfriendly and not happy to see visitors in their land. So I didn’t dare.

We spent the day on the beach Cabo de San Juan and the night as well there, sleeping in hammocks. The next day we made a trip to Pueblito, former indian village. It was quite difficult hike – we were climbing up on a big wet stones, a steep slope right next to us... But we both made it and spend a while in meditation in a place, where the native people used to live. Nowadays they are not beeing seen here, they moved further up to the mountains (The Tayrona National Parque is located between the foot on the Sierra Nevada de Santa Marta mountains which comes up to 5700 metres and the Carribean coast), but the remainings of their houses are still there and every now and then we heard their drums from the forest.

The same day we decided that we had had enough of the beach and sun and that we rather set on the trip to Bucaramanga. So we left the national park and took a night bus from Santa Marta to Bucaramanga.

_________________________________________________________________________________

Nuestro viaje continuó por la costa Caribe, a las 5 de la manana tomamos una buseta que nos llevó de Cartagena a Santa Marta. Y porque no queríamos quedarnos en la ciudad, buscamos un hostal en las afueras de la ciudad. En el Hostel Dreamers nos encontramos con muchos turistas que igual que nosotros querían descansar un poco y seguir al parque Tayrona.

Descansando a la piscina y leyendo libros. Y el día siguiente estuvimos preparadas.

Al parque nacional llegamos en una buseta, pagamos la entrada y tomamos un jeep para comenzar la caminata. Después ya fue como caminar en un país de las maravillas – el bosque verde y super diverso, exótico, con muchos animales. El bosque me fascinó, como cambiaban los tipos de árboles y plantas durante el recorrido. Playas hermosas, pero muy peligrosas para nadar, caminos de subida y de bajada y nosotras estuvimos llegando a nuestro destino. En un momento apareció un grupo de índios nativos y yo hasta este momento lamento no tomar ninguna foto. Pero los índios me parecieron no tan felices de vernos en su tierra y por eso no me pareció como buena ídea.

El día pasamos en la playa de Cabo de San Juan, igual que la noche. Durmimos bien, en hamacas. El día siguiente salimos a caminar a Pueblito, antiguo pueblo de los indígenas. Fue una caminata difícil – escalando y saltando en rocas grandes y mojadas, una escarpa al lado...Pero ambas llegamos bien a nuestro destino y nos quedamos meditando un ratico allí, donde anteriormente vivían los indígenas. En estos días ya no se encuentran allí, se mudaron más arriba a las montanas (El Parque Tayrona se encuentra entre la pie de las montanas de Sierra Nevada de Santa Marta que se empinan hasta 5700 metros y el Mar Caribe), pero todavía queda el resto de sus casas y de vez en cuando se escuchan sus tambores del bosque.

El mismo día decidimos que ya habíamos tenido suficiente de la playa y el sol y que mejor ya nos vamos a Bucaramanga. Entonces salimos del parque y en Santa Marta tomamos un bus que nos llevó durante la noche a Bucaramanga.