22. 10. 2012

Suaita (en/cz)

Last weekend I spent in "finca" (something like a cottage or summer house) in a village called Suaita. The four or five hours of the trip in a bus were definitely worth it! Even though at one point when we were going through a part of many curves my stomach was protesting a lot and I was not sure if I shouldn't start asking for a plastic bag...

But I survived and in the evening we finally arrived in Suaita. The night we spent chatting with many new people, drinking beer and having a "campfire" colombian style. 

The next day we started with food - we made "ásado" (sort of barbecue) - yes, meat for the breakfast!! And then we started our adventurous trip to waterfalls. Why adventurous? Well, for me the first adventure was to ride a motorcycle, even though we didn't go really fast. But for someone who is not used to that (guess what, my first motorcycle ride in my life!!) it is kind of scary from the beginning. But I got used to it and enjoyed the ride (http://www.youtube.com/watch?v=YUPA0C60YDE) up and down the hills as far as we reached a river which we needed to cross. But that already without the motorcycles. Some people in front got the crazy idea to start a fight with the mud from the river bank, I stayed a little bit behind and tried to take some pictures of it (and don't get that dirty ;)).

Through the fields eating a sugar cane, through the forest trying Guayaba (mmm, veeery tasty fruit!!), through the river splashing around and getting soaked with water we reached a beautiful place - a canyon like from the movies (one crossed my mind immediatelly - The Lord of the Rings...). To continue to the waterfalls we needed to continue in the river - because of that I have no pictures of the most beautiful places, I couldn't take my camera safely with me. But I have the memories of the anventure - swiming against the stream deaper in the canyon between the mountains... At the end we couldn't make it to the waterfalls, the stream was this time too strong. Maybe next time...

Suaita was a great experience, people, nature, adventure...
I hope to go back there soon!
_________________________________________________________________________________

Minulý víkend jsem strávila na "fince" (farma nebo prostě dům na venkově) ve vesnici jménem Suaita. Čtyřhodinová cesta autobusem se jednoznačně vyplatila! Přestože v jednu chvíli, když jsme se proplétali serpentýnami, můj žaludek výrazně protestoval a já jsem si nebyla jistá, jestli není čas začít se poptávat po igelitovém pytlíku...

Ale přežila jsem a nakonec jsme dorazili do Suaity. Večer jsme strávili povídáním se všemi těmi novými lidmi a popíjením piva, to všechno u táboráku "kolumbijského" stylu.

Další den jsme začali jídlem - něčím, co by se dalo nazvat opékání masa, ale opět v kolumbijském stylu, a co se tady jmenuje "ásado" - ano, maso hned k snídani!! A potom jsme se vydali na náš dobrodružný výlet k vodopádům. Proč dobrodružný? Pro mě třeba hned začátkem, protože naším dopravním prostředkem byly motorky. Přestože rychle jsme rozhodně nejeli. Ale pro někoho, kdo na to není zvyklý (hádejte, můžete jen jednou :)) ano, byla to moje první jízda na motorce!), je to docela veselé. Ale zvykla jsem si rychle a cestu jsem si pak docela užívala. Z kopce a do kopce až jsme dojeli k řece, kterou jsme potřebovali přebrodit. To už bez motorek. Někteří ve předu dostali bláznivý nápad začít po sobě házet bahnem z říčního břehu, já jsem zůstala trochu pozadu a snažila se to zdokumentovat (a neumazat se tak moc ;))


Šli jsme přes pole a chutnali u toho cukrovou třtinu, šli jsme lesem (tropickým) a jedli Guayabu (mmm, hrozně dobré ovoce!!), šli jsme řekou a cákali kolem sebe až jsme byli celí zmáchaní, až jsme nakonec došli k nádhernému místu - kaňonu jako z filmů (mě okamžitě napadl minimálně jeden - Pán prstenů...). Abychom se dostali dál k vodopádům, museli jsme pokračovat řekou - kvůli tomu nemám fotky těch nejkrásnějších míst, nemohla jsem si s sebou bezpečně vzít foťák. Ale vzpomínky na toto dobrodružství zůstanou - plavání proti proudu kaňonem až kam slunce svými paprsky nedosáhne, protože skalní stěny z obou stran uzavírají soutěsku...Nakonec jsme se až k vodopádům nepodívali, protože protiproud byl v některých místech příliš silný. Možná příště...

Návštěva Suaity byl zážitek, lidi, příroda, dobrodružství...
Doufám, že se tam brzo vrátím!




This is a typical colombian bbq!
Takhle vypadá typické grilování v Kolumbii!
And we were all taking pictures of it.
(Here for the first time my model Dorothe from Germany.)
A všichni jsme si to museli vyfotit.
(Tady se poprvé objevuje moje modelka Dorothe z Německa.)
Dorothe
We don't want to burn it :)
Aby se nám to nespálilo :)
Well trained dog Lucas was not paying too much attention to the meet,
he rather practiced yoga - here the position "the dog" ;)
Slušně vychovaný pes Lucas si masa moc nevšímal,
místo toho raději cvičil jógu - tady předvádí "pozici psa" ;)
View of Suaita from the finca.
Pohled na Suaitu z farmy.
Dorothe
Parking
On the way
Cestou na výlet

Colombia

Everyone there has some coffee and they dry it on their porch.
Každý tam má nějaké to kafe a suší ho na verandě.
And everyone there has a motorcycle...
(Dorothe and Ferney)
A každý tam má motorku...
(Dorothe a Ferney)
and because of that the horses can just feed on grass :)
a proto se koně mohou v poklidu pást :)

When the motorcycle breaks down,
all the guys have to gather and solve the problem.
A když se motorka pokazí,
dají všichni chlapi a chlapci hlavy dohromady, aby problém vyřešili.
Mud fight
Bahenní bitva
Some tried to escape
Někteří se jí snažili vyhnout


Terezka :)
After the fight
Po bitvě
Mountains and sugar cane
Hory a cukrová třtina

Pablo and the group - thanks a lot for the trip, Pablo!
(It was a finca of his family.)
Pablo a zbytek skupiny - děkujeme za výlet, Pablo!
(Farma patří jeho rodině.)
There was always something to laugh about :D
Pořád se bylo čemu smát :D
(Ferney and Yessica)
Lazy Sunday
Ospalá neděle
Suaita
Pablo and Dorothe
Paparazzi
Suaita again
Opět Suaita
Finca
Farma
Fascinated by the green & blue combination
Fascinace zelenomodrou kombinací
Lucas
Dos en Sombreros
Dorothe again
A opět Dorothe
Clouds
Mraky
And again :)
A znovu :)
Sunday lunch
Nedělní oběd
Last hours in Suaita (for now)
Poslední hodiny v suaitě (pro tentokrát)
And once again the nice old Ford.
A ještě jednou ta krásná stará Fordka.

12. 10. 2012

Druhá polovina Týdne kávy v Kolumbii (cz)

Závěr dalšího týdne a já se konečně dostávám k sepsání zprávy o druhé polovině toho "našeho" Týdne kávy :)

Minule jsem, tuším, končila středečním vydařeným večerem v kavárně MOKA coffee break. Nebyl to až tak tradiční večer plný povídání o kávě, spíše šlo o setkání lidí, které by se do budoucna mohlo proměnit v pár vydařených projektů. Uvidíme...

Ve čtvrtek jsme s mojí věrnou následovnicí začaly netradičně nekávově - a po obědě si zašly na crepes - ty nám předchozí večer doporučil sám majitel malého podniku, kde se crepes (tedy francouzské palačinky) dělají ve Volkswagen Beatlu (ano prosím, v tomto autě!). 

Odpoledne nás čekalo setkání v netradičních prostorách nezávislého kulturního centra s ochutnávkou kávy z bio farmy poblíž Bucaramangy. Sešlo se nás nečekaných 20 a dvě a půl hodiny jsme se znovu bavili o kávě od jejích počátků, vývoje a rozšíření do celého světa, významu, který má pro Evropany a pro mě :) Pořádně jsme se zakousli také do témat týkajících se produkce kávy, jejího zpracování, ekonomiky kávy i různých forem známek kvality (Fair Trade, bio kvalita,...).

Bohužel jsem trochu zklamala s připraveností, ale naštěstí jsem měla po ruce internet a pohotové posluchače, takže to co jsem o kávě nevěděla, jsem našla nebo zodpověděl někdo jiný.
Každopádně to byl vydařený večer a doufám, že většina lidí odcházela obohacena o nové znalosti ze světa kávy. Doufám, že alespoň jednou za večer měl každý z nás svůj "aha!" moment a objevil něco nového.

Skupinka nejvěrnějších (bylo nás asi 13) se pak vydala do blízkého café baru (typem to pro mě byl opravdu spíš bar než to café :)) a rozvíjeli jsme dál teorie o tom, jak pozvednout naši společnost z úpadku.

Páteční den byl relaxační, já jsem si dala své tradiční espresso a večer jsme společně v jednom z dalších příjemných míst Bucaramangy ochutnali koktejly z kávy a kávový likér a hlavně se dobře bavili v dobré společnosti.

Sobota byla odpočinková, zato v neděli nás čekal zlatý hřeb Týdne kávy - návštěva kávové farmy Café Mesa de Los Santos, kde se pěstuje káva ověnčená několika certifikáty kvality. (Z téhle farmy jsem posílala video pozdravy už týden dopředu, ale pořádnou prohlídku farmy a všeho kolem jsem absolvovala až tuto neděli.)

Nevím, odkud začít, asi se sem všechny zážitky ani nevejdou, tak zkusím vystihnout to nejzajímavější:
  • viděla jsem přes 70 druhů arabiky a jsou mezi nimi obrovské rozdíly
  • viděla jsem "mini" kávovník i takový, ze kterého se sklízí ze žebříku
  • 95% kávy, která se vypěstuje na této farmě, se vyváží; hlavními zákazníky jsou Japonsko a USA
  • ze zbylých 5% kávy se vytváří směs všech 3 pěstovaných odrůd (Tipica, Borbon, Caturra) a pod názvem Café Mesa de los Santos se prodává v Kolumbii
  • hlavní sklizeň začíná právě teď a potrvá až do poloviny prosince (část kávy se sklízí v průběhu celého roku)
  • poprvé jsem měla tu možnost zkusit si profesionální ochutnávku kávy - nachystali pro nás i jeden chyták
    • mezi čtyřmi druhy ochutnávané kávy byly všechny tři pěstované odrůdy a káva zbytková, špatná (kterou napražili jen, aby nám zmátli chutě :))
    • nejdřív se člověk může zaměřit na to, jak vypadají kávová zrna, poté čichově prozkoumá vzorky namleté kávy nachystané v degustačních sklenicích, ty se pak zalijí horkou vodou (ne vřelou) a nechají se chvíli odstát
    • až teplota klesne na 45 stupňů (nebo tak nějak, aby si člověk nespálil papuli) tak se přistoupí k první fázi testů - nejdřív se rozmíchá vrchní kávová krusta a u toho se znovu očichává (protože právě v tenhle moment káva výrazně zavoní :)), poté se odebere vrchní pěna a jde se srkat
    • nejvtipnější a nejdůležitější část degustace - srkání kávy ze speciální degustační lžičky a mezisrkání vody (nic se nepolyká, všechno se plive ven :))
Opravdu nevím, jak to jinak popsat, kdo nezažil, nepochopí. Pro ty, co to absolvují častěji, je to běžná praxe a ani se nad tím nepozastaví, ale pro nás, novice, to byl zážitek jak chuťový, tak také kulturní, protože nás odmalička učili, že se ani nesrká ani neplive... :D

Na ochutnávce jsem si jako svoji favoritku vybrala Tipicu, tu podivnou směsku si nevybral nikdo, od prvního momentu nám moc nevoněla. Ještě mi chybí mnoho zkušeností, abych dokázala skutečně zhodnotit kvalitu této kávy a popsat všechny její odstíny, jemné citrusové a ovocné tóny, v případě Tipicy také ořechy a čokoláda...

Byl to zážitek, ale určitě to nebyla poslední farma, na které jsem byla! Chystám se svůj rok tady využít k návštěvě mnohem rozsáhlejších oblastí kávových plantáží, i když se říká, že právě tady, v oblasti Santander (speciálně v oblasti San Gil) se díky půdě pěstuje nejlepší kafe na světě. 

Celkový pocit z uplynulého týdne? Že se podařilo něco velice milého, ačkoliv na poslední chvíli, že se nás sešlo nakonec nad očekávání hodně a že to byl teprve začátek spousty věcí.


Takhle se lidi bavili při čtvrteční prezentaci.
A že nás nebylo málo!
"Coffee tour" začala v "coffee garden".
Poslouchali jsme s velkým zájmem.
Jednotlivé druhy arabiky se dají rozpoznat
například podle barvy mladých lístků.
Nezralé kávové třešně.
A další kávovník.
Devátá odrůda ze sedmdesáti...Caturra.
Naše průvodkyně vysvětlující detaily o jednotlivých škůdcích.
Na některé kávovníky se pro sklizeň leze po žebříku.
Robusta
Kávovníky velké, kávovníky malé...jaký si ráčíte přát?
Naše skupinka.
Před degustací
Degustační pražička kávy
Po degustaci