25. 8. 2015

Lapinha - tradice/traditions (cz/en)

Tak se probírám staršími fotkami a vzpomínám na svůj čas strávený ve vsi Lapinha, stát Minas Gerais, Brazílie.

Tradice jsou v každém místě jiné, ale vždy je tvoří lidé. Já jsem člověk, co společnost vyhledává a o tradicích se rád učí, tak pro mě nebylo zas tak těžké se několika kulturních záležitostí ve vsi zúčastnit. A někdy se povedlo, úplně náhodou, nahlédnout pod pokličku a do kuchyní a domů dokonce i ze strany pomocnice, tedy nejen účastnice akcí. Například při červnových oslavách svatého Šebestiána a Božského dítěte Ježíše. 

Slavnostní den začíná ranní společnou snídaní v domě některé z rodin. Každý rok se místo mění a na přípravě se podílí tak trochu všichni, každý pošle část pohoštění. Tak se na jednom stole sejde celá řada domácího pečiva, buchet, koupeného občerstvení, připraví se litry kávy a čaje a také tradičního karamelového mléka. První přijde kapela, zahraje před nazdobenými vraty a poté se jdou občerstvit hudebníci. Pak se pomalu začnou scházet ostatní lidé ze vsi, celá řada malých princezen a princů a vojáků a po občerstvení se všichni průvodem, s kapelou hrající do rytmu, odeberou na mši v kostele. 

To jen tak v rychlosti... Za "jednoduchou" akcí se však skrývá spousta práce. Atmosféru jak zákulisních příprav tak samotného průvodu jsem zachytila na fotkách. Ty asi vystihnou vše lépe než slova.

Jen bych chtěla říct, že jsem měla velice příjemnou příležitost poznat osobně celou řadu lidí ze vsi a nahlédnout více do jejich života a kultury a jsem za to nesmírně vděčná...Z "té cizinky", co se už nějakou dobu po vesnici motá na kole, jsem se stala "Terezou", kterou na ulici všichni zdraví :) 
------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

I am sorting out some older pictures and remembering the times I spent in Lapinha, Minas Gerais in Brazil. 

Traditions are different in all the places, but one thing they have in common. They are created by people. I am a person who is always looking for connections and company and who is happy to learn about traditions. So it was not that difficult for me to participate in few cultural events in the village. And Few times I was lucky to see the things from the inner side where the usual participants don't get. I got into the houses, kitchens and yards as a helper. For example during the religious celebration of St. Sebastian and The Divine Child Jesus.

The day of the festival starts with a breakfast in one house in the village. The place changes every year and it is really big deal for the hosting family to prepare everything. Many people send their part of the refreshment, so you can see on one table different home made cakes and biscuits. But of course many liters of coffee, tea, juice and special milk with caramelized sugar and spices are prepared. As the first guests the band came, played few songs in front of the decorated house and then started the breakfast. After them, slowly, all the other "participants" appeared, with many little princesses and princes. After the refreshment all start a procession which ends up in the church. 

Well, it is much more than that, but I will let you enjoy the pictures which express the atmosphere much better. 

Maybe last words are words of gratitude, because I had a great opportunity to get to know much more people from "my" village. And after this event, where I could help, many stopped to see me as "the foreign girl" and started to call me by my name every time I passed through the village on my bike. 

Všichni neustále něco nosili a stoly se začaly plnit
Everyone was all the time bringing more food and the tables were getting full
Z kuchyně a do kuchyně
From the kitchen and to the kitchen
Připravovaly se dekorace na průvod
The decorations for the procession were prepared
Bylo to trochu stresující ráno, ale nakonec je vše připraveno, hostina může začít!
It was a bit stressful morning, but finally, everything is prepared and the breakfast can start!
První příchozí
Arriving the first people
A po té, co nám něco zahráli, už odkládali nástroje.
And after playing few songs for us they were putting away their instruments.
Ještě honem fotku, než se na to lidé vrhnou a nebude co fotit!
And one last picture before the people starts eating and there won't be anything left!
Odkud začít? Toť otázka!
Where to start? That's the question!
Malé princezny s vlajkami a jinými ozdobami a symboly už jsou připraveny.
The little princesses with flags and other decorations and symbols are ready.
Stejně jako "královna" procesí se svou skupinkou (vypadala jako nevěsta a moc jsem nepochopila význam celé té parády a toho dělení)
As well as the "queen" of the procession with her group (she looked like a bride and I didn't really get all the groups and divisions...)
Symbol Božského Dítěte Ježíše, pokud se pletu, tak mě opravte, určitě mi chybí vzdělání v oblasti nábožentsví.
The symbol of the Divine Child Jesus. And if I am wrong, please, correct me. I am definitely lacking education in religion.
Průvod byl atrakcí pro celou vesnici. Například z hřiště na nás koukali přes zeď.
The procession was a spectacle for the whole village. For example from the football field they were watching us from behind the wall. 
Tihle malí vojáčci byli úžasní. Jen zase nevím přesně, jakou mají v průvodu symboliku... Odpusťte!
These little soldiers were adorable. Though I am again not sure what is the reason to have them in the procession... Forgive me my ignorance!
Někteří lidé čekali přímo v kostele, na průvod i na mši.
Some people were waiting directly in the church, for the procession and for the mass.  


21. 8. 2015

Lumiar (cz/en)

Mám se krásně. A jsem obklopená užasnými a zajímavými lidmi, co mi vždycky představí další úžasné a zajímavé lidi. Tak třeba tuhle, když jsem byla v Riu, mi kamarád Filipe říká: "Zajedem na víkend za kamarády!! Hrozně si s nimi budeš rozumnět a místo, kde bydlí, je prostě úžasné!!" Vy byste na něco takového řekli ne? 

Sedli jsme do autobusu a za cca tři hodinky cesty jsme dojeli do městečka Lumiar, v horské oblasti patřící ještě pod stát Rio de Janeiro. A Filipe měl pravdu. Místo i lidé prostě úžasní. probírali jsme na střídačku společné zájmy jako přírodu, lezení a život mimo město, domácí jídla a kulturní projekty a dostali jsme se i k politice. Já jsem se hodně vyptávala na zkušenosti z cirkusu, kde oba pracují. On chvíli, ona skoro celý život. 

Kromě spousty povídání, dobrého jídla a jedné zajímavé relaxační seance a práce s tělem a lá kontaktní improvizace jsme se taky podívali po okolí a objevovali krásy krajiny a boulderů. Takže zase trocha toho lezení byla ;)
-----------------------------------
I am living an amazing live. And I am meeting wonderful and interesting people who always introduce me to more wonderful and interesting people. So for example when my friend from Rio Filipe said: "what about going to visit my friends during the weekend? I am sure you will love them and you will love their house!" Well, could YOU say no?

We took a bus from Rio and in about three hours arrived to a small mountain village in a state of Rio de Janeiro called Lumiar. And Filipe was completely right. The place and the people were adorable. We talked about our common hobbies such as climbing, nature, life in a countryside, cooking and cultural projects, but we also got to talk about politics a little bit. I was then very curious about life with the circus where both of them work. He just a short while, she almost all here adult life. 

Besides of lots of talking, good food and one interesting session of relaxation and work with our bodies (something like contact improvisation) we also got to know the beauties of the nature around and did some bouldering. So yes, I wasn't completely without climbing :)

Překvapivě jsme našli spoustu plavovlasých a modrookých lidí...Prý přistěhovalci z Evropy po druhé světové válce.
It was surprising how many blond haired and blue eyed people we found there. They say that they came after the WWII.
A jde se objevovat!
Let's go find some rocks!

Filipe

To je ale pěkný "problém".
A nice "problem", isn't it?
A zkusíme ho vyřešit takhle
Let's try to apply this solution

Olaaaa!!



Hmmm, daly by se tady otevřít nějaké cesty? Aneb jak dobýt horu...
Let me think...maybe we could open some routes here? 
Řešení problému odloženo na příště...
The problem has to wait with it's solution for the next time...

19. 8. 2015

Pindamonhangaba (cz/en)

Další úžasný víkend na skále za mnou! Tentokrát poblíž města Pindamonhangaba, v lezeckém areálu "Falésia Paraíso". Cesta z města (Sao Paulo) je poněkud otravná. Nejen, že se musíte prokousat kilometry zacpaných cest ve městě, ale pak ještě popojet pořádný kus po dálnicích. Ale když se po necelých třech hodinách dostanete na místo, zjistíte, že to stálo za námahu. A že to tady nazývají rájem? Nejsou moc daleko od pravdy.

Přijela jsem jen s malým batůžkem, totiž "na otočku", s plánem, že se večer zase všichni nacpeme do auta a odjedeme do Sao Paula. Jenže hned po příchodu na skály jsme se potkali s Ináciem a Cláudiem, v podstatě domorodci, co tu otevřeli většinu lezeckých cest, a ti nás přesvědčovali, ať zůstaneme přes noc. Moji kamarádi Luciano a Natálie se museli vrátit, mají doma pejska a nechtěli ho nechat samotného bez jídla. Ale já? No, proč bych nezůstala! A že nemám nic, ale vůbec nic s sebou? (Jídlo, pití, převlečení, hygienické potřeby, spacák, stan....NIC!!!) Prý nevadí, postarají se o mě :) Bylo rozhodnuto...

Kempování nadivoko, mytí v potoce s nebem plným hvězd nad hlavou, ranní vůně kávy a trávy, kdo by si přál víc?

Takže díky dvěma novým kamarádům a mnohým z těch, co jsem je poznala už dříve, jsem si opravdu užila víkend mimo město a dva dny plné intenzivního lezení a poznávání nové skály. Už bych pomalu mohla začít psát malého průvodce po lezeckých oblastech Brazílie ;)
------------------------------------
I had another amazing weekend with rock climbing! This time it was in the area close to a city Pindamonhangaba, in a climbing park "Falésia Paraíso". The way out of the big city of Sao Paulo is quite exhaustive. You have to find your way out on the crowded roads and don't lose your mind there and then drive quite a long distance on the highways. However, when you reach the place after almost three hours of driving, you see that it is worth it. They call it there a paradise. Well, they are not far from the truth.

I arrived just with a small backpack, only with my climbing things and one jacket for the evening. Because we planned to go back the very same day. But the plans are changing so fast in my life :) After arrival to the rocks we met Inácio and Cláudio, two guys who opened most of the routes in the climbing park. And they started to convince us to stay overnight. Natalia and Luciano, my friends, had to go back home because of their dog. They couldn't leave the pet without food. But me? Well, why shouldn't I stay? And it doesn't matter that I have nothing, but totally nothing with me! (No food, water, clothes, teethbrush or towel, sleeping bag or tent, NOTHING!!) They said it didn't matter, that they would take care of me :)

So that's what I call "wild camping", taking shower in the river with the stars above my head, the nice morning filled with smell of coffee and grass, who could wish for more?

So, thanks to two new friends and many of those I already knew before I really enjoyed the weekend out of the city and two days full of intensive climbing and getting to know new rock. I think I could slowly start writing a little climbing guide of Brazil :)

Copyright Blogdescalada

Copyright Blogdescalada

Copyright Blogdescalada

18. 8. 2015

Itanhandu - Itatiaia (cz/en)

Rozloučila jsem se se svým brazilským domovem se jménem Abrigo Lapinha, zamáčkla slzy, nahodila svoji krosnu na záda a hurá zase o kus dál. Aby se mi toto úžasní místo alespoň trochu lépe opouštělo, domluvila jsem se s kamarády z Ria, že se potkáme „na půli cesty“. Tedy někde mezi městy Belo Horizonte a Riem. Abychom ještě jednou strávili příjemné chvíle zavěšení na lanech na nějaké té skále.

Zadali mi za úkol dojet do městečka Itanhandu v jižní oblasti regionu Minas Gerais. Mrkla jsem do mapy, koupila jízdenky a vyrazila. „Sul de Minas“, tedy „jih Minas“, je oblast, kde se pěstuje nejlepší brazilská káva, kde najdete celou řadu krásných míst ukrytých v kopcích a proto také celou řadu chráněných krajinných oblastí a národních parků. Skály samozřejmě nechybí...

Až po příjezdu do Itanhandu jsem pochopila, proč jsme se sjeli zrovna tam. Je to rodiště jednoho z naší malé skupinky, Erica, tak jsme spojili outdoorový výlet s oslavou narozenin jeho dlouholeté kamarádky. Kdo by si mohl přát lepší víkend...

Sobotní lezení jsme zrealizovali nedaleko, poblíž vesnice Pedralva, na kopci mezi plantážemi kávy, banánů a cukrové třtiny. A v neděli se vydali do trochu vzdálenějšího, ale naprosto jedinečného národního parku Itatiaia (prvního národního parku Brazílie).

Horský vzduch osvěžoval plíce, ale v nadmořské výšce kolem 2600 už byl taky trochu řidší a tak bylo lezení o to zajímavější. Itatiaia by si zasloužila mnohem delší návštěvu, třeba na zrealizování některé z několikadenních tras. Jen na to člověk musí být připravený, teplota v noci klesá k nule...
A jen poznámka na okraj, až budu velká, budu bydlet na horách ;)
-------------------------------------
I sad my goodbyes to my Brazilian home in Abrigo Lapinha, pushed back my tears, prepared my backpack and finally left for the next adventure. I realized that it is not going to be easy to leave that place and that is why I organized a weekend climbing trip with my friends from Rio. We chose a plase on the way between the cities of Belo Horizonte and Rio. And once more spend some nice time hanging on the ropes :)

The meeting point was the town Itanhandu where I was supposed to meet them, I checked the map, bought the tickets and set off in the direction of „Sul de Minas“, the South of the region Minas Gerais. It is famous for its high quality coffee and many beautiful places hidden in the mountains. That is why you can find there many preserved natural areas and national parks, including many rocks.

After arrival to Itanhandu I realized why they had chosen that city. It is a hometown of one from the group, Eric and so we spend the weekend not only climbing but also celebrating birthday of one of his friends. Who could wish for a better weekend ;)

On Saturday we went climbing close to a village Pedralva, on a rocky monument between the plantations of coffee, banana and sugar cane. And on Sunday we went to the incredible Itatiaia National Park (the first Brazilian national park).

The mountain air was refreshing our lungs, but as we were in the altitude around 2600 meters it was also a bit thinner and so the climbing was much more interesting. Itatiaia would deserve a visit much longer than just one day, for example to do some of the hiking trips around. But for that you have to be prepared, if you want to spend the night there, you have to get ready for low temperatures.

And one personal comment at the end, when I grow up I will live in the mountains ;)

Rosental, naše víkendové ubytování
Rosental, our weekend accommodation
Bylo to náročné vstávat takhle brzo, ale už jsme snad i nachystaní vyrazit
It was difficult to get up so early, but I think we are ready to go
Někteří trochu trpěli zimou, oproti Riu jsou tu jiné teploty
Some of us suffered a bit with the difference in temperatires, Rio is much warmer
Snídaně!!
Breakfast time!!
Náš cíl - Pedra do Pedrão
Our goal -  Pedra do Pedrão
A z trochu jiného úhlu
And from a different angle
Národní park Itatiaia
Itatiaia National Park

Ano, tam vedou naše kroky, tam budeme lozit :)
Yes, that's where we are going, that's where we're going to climb :)
Couto
Eric už ukazuje, kde budeme lozit
Eric is showing us where we are going to climb

Tak tyhle kopečky v dálce už sice nejsou součástí národního parku, ale vedou po nich stezky a dá se prý udělat krásný několikadenní přechod.
So these mountains are not a part of the national park, but there are many paths and they say that also a nice route for a konger hike.

A příště As agulhas negras - černé jehly...
And the next time As agulhas negras - the black needles...

17. 8. 2015

Rio de Janeiro III (cz/en)

Vrátila jsem se do Ria...nečekaně. I když, tak nějak jsem tušila, že můj "vztah" s tímhle městem ještě není u konce.

A kromě dalších kamarádů, úžasných chvil v úžasném městě jsem si zase užila lezení. A pokud jsem si myslela, že vylezení na "Cukrovou homoli" už nic nepřekoná, tak jsem se sakra mýlila (promiňte mi to slovíčko...) Vylezla jsem svoji K2 a byla jsem přivítána otevřenou náručí Krista Spasitele...

Pro vysvětlení, K2 je jméno cesty na skalním masivu Corcovado, na kterém se nachází slavná socha Krista Spasitele. Moc jsem si to užila i díky správně zvolené době - lezlijsme odpoledne a celou dobu byli schovaní v příjemném stínu. A hlavně, ta cesta je prostě úžasná. Lezení v Riu mě hrozně bavilo, doporučuju!!
---------------------
I came back to Rio...Unexpectedly. Well, I had felt that my relationship with the city wasn't over.

Besides many new friends, incredible moments in this incredible city I again enjoyed a lot of climbing. And if I had thought that nothing could beat the climb to the "Sugar Loaf", I was completely wrong. This time I climbed "my" K2 and was surprised and welcomed on the top by the open arms of the Crist the Redeemer...

Just to explain, K2 is a name of a climbing route on the Corcovado mountain where you can find the famous monument of Crist the Redeemer. I really enjoyed it. Part of that was due to the perfectly chosen time of the day - we climbed in the afternoon and were hidden in the shade all the time. But most of all, the route is fabulous! I have felt in love with climbing in Rio. Highly recommended!!!


Tak tady zacina nase K2
So here begins our K2
Ehm...všechno mi barevně ladí, ani jsem se nesnažila :)
Ok, the color match of my equipment is really accidental :)

Připravujeme se, Eric a Filipe
Getting ready, with Eric and Filipe
První je na cestě
First one climbing
První a opravdu nečekaný pohled na vrchol!!! Jako vážně??!! :D
First and very unexpected view of the top!!! Seriously??!! :D
Už se na mě čekalo
And they were alredy waiting for me
Pohled na Rio je z každého kopce v okolí jiný...
The views of Rio are different from each mountain around...
...a ten z Corcovada je jeden z nejlepších!
...and the one from Corcovado is one of the best ones!!
Moje hlava to nebere...jako vážně jsem tady??
I cannot believe it... am I seriously here??
Někteří turisté jsou zvědaví, jak jsme se to sem vlastně dostali
Some tourists are very curious about how did we get there
A když už se bavíme o těch místech, odkud je božský pohled na Rio, tak Pedra da Gavea je další z nich. Tady nalevo vykukuje z mraků
So when we are talking about the fantastic views of Rio, from Pedra da Gavea you get also an amazing one. Here on the left
Poslední minuty dne
The last minutes of the day