30. 6. 2014

Goodbye Colombia (cz/en/es)

Zápisky se zpožděním, ale taky s láskou

Zpětně urovnávám vzpomínky na poslední měsíce a mezi nimi i na můj odjezd z Kolumbie a na loučení s tímto mým jihoamerickým domovem. 

Je těžké popsat, jak absurdní mi můj vlastní odjezd před těmi pár měsíci připadal. To se asi stává, když si někde tak moc zvyknete, když se tam začnete cítit opravdu jako doma. Loučení s kamarády, loučení s místy, loučení s každodenními zvyky, to všechno mi přišlo jako ze sna. Opakovala jsem si, že přece nejde nevrátit se...

Sama sebe jsem se ptala, proč? A odpověď byla překvapující, ale překvapivě jasná - protože mi to říká intuice. I přes těžkosti loučení převažovala touha vyrazit zas (i kdyby na chvíli) dál. 

______________________________________________________________________________

Notes with delay, but also with love

Retrospectively, I am sorting out my memories of the past few months. Among others I remember my departure from Colombia and farewell to this South American home of mine.

It's difficult to describe how absurd was the departure for me those few months ago. Maybe it's normal when you get used somewhere that much, when you really start feeling somewhere like home. Saying goodbye to the friends, to places, saying goodbye to everyday habits, all of that felt like from a dream. I was repeating to myself that it's simply not possible not to come back, so weird it felt...

I was asking myself "why"? And the answer was surprising but also surprisingly clear - because my intuition says so. Despite of the difficulties to leave, the desire to take off (even for a while) was stronger.
______________________________________________________________________________

Notas con retraso, pero con mucho amor

Estoy organizando retrospectivamente mis recuerdos de los últimos meses. Entre otros recuerdo mi partida de Colombia y despedida de esta mí casa sudamericana.

Es difícil describir que me pareció muy absurdo irme de allí hace unos pocos meses. Quizá sea normal cuando nos acostumbramos tanto en algún lugar, cuando realmente nos empezamos a sentir como en casa. Despidiéndome de los amigos, lugares, despidiéndome de mis costumbres diarias, todo me pareció como en un sueño. Estuve repitiendo para mí que es simplemente imposible no volver, así me pareció extraño...

Estuve preguntándome ¿"por qué"? Y la respuesta fue sorprendente, pero también sorprendentemente clara - porqué mi intuición me dice así. A pesar de las dificultades con la despedida, mis deseos de despegar (aunque sea por un tiempo) fueron más fuertes.

Francesca a Chaman, jeden vlastní, jedna půjčená
Fancesca and Chaman, one own and one borrowed
Francesca y Chaman, un propio y una prestada
Utahaní po hraní
Tired after playing
Cansados despues de jugar
Poslední pohled z okna - do nebe, za sny...
The last look out of the window - to the sky, where the dreams lie...
La última mirada de la ventana - al cielo, donde estan los suenos...
Bogota - sbaleno na cestu
Bogota - packed for the journey
Bogota - empacado para el viaje
Čas na pomalé srovnávání se s realitou, odjíždím
Time to get used to the new reality, I'm leaving
La hora para acostumbrarse a la nueva realidad, me voy

Žádné komentáře:

Okomentovat